|
|
Rozmístění a morfologie sítí pseudomorfóz mrazových klínů v Rakousku
Dufek, Jaroslav ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Rakousko se během chladných pleistocenních epizod nacházelo v předpolí blízkého alpského zalednění. Nezaledněné území Rakouska bylo součástí středoevropské periglaciální zóny, ve které se vyvinul permafrost. Rozšíření svrchně pleistocenního permafrostu, jeho charakter, ale i časové zařazení je na území západního okraje Panonské pánve stále nejasné. Svou roli v tom má i to, že představy o charakteristice svrchně pleistocenního permafrostu v této oblasti doposud vycházely zejména z nepřímých biologických či litologických záznamů jako jsou pylová zrna, hlemýždí malakofauna či spraše. Až doposud byla evidence přímých geoindikátorů paleo-permafrostu poměrně omezená, s ojedinělými reliktními mrazovými klíny, kryoturbacemi či sporadickými pozůstatky po termokrasových jezerech a pingách. Práce představuje novou databázi mrazových klínů na území Rakouska, která vznikla na základě publikovaných zdrojů, ale hlavně na základě leteckých snímků dostupných v aplikaci Google Earth Pro. Výsledky podstatně rozšiřují (řádově o stovky lokalit) dosavadní znalosti o výskytu mrazových klínů, které byly na území Rakouska až dosud lokalizovány čistě jen na základě kopaných profilů a půdních sond. Nalezené sítě mrazových klínů jsou indikátorem souvislého paleo-permafrostu a nachází se zejména v nížinných oblastech...
|
|
|
Promrzání, teplotní a vlhkostní trendy v půdních kopečcích
Kodríková, Anna ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Půdní kopečky jsou netříděné tvary strukturních půd. Předkládaná bakalářská práce se primárně zabývá jejich teplotním režimem zejména při promrzání a faktory podílejícími se na jeho nerovnoměrnosti. Sekundárně je řešen vztah teplotního režimu a vlhkosti v půdních kopečcích, dále jejich morfometrická charakteristika a geografické rozšíření ve světě. Poznatky z rešeršní části práce jsou aplikovány na výsledky měření teplotního a vlhkostního režimu půdních kopečků v hloubkách 5 - 40 cm na Keprníku v Hrubém Jeseníku v letech 2005 - 2010. Výsledky tohoto měření ukazují, že existuje řada faktorů, které ovlivňují teplotní režim půdních kopečků a nerovnoměrnost chodu teplot v různých jeho částech. Mezi tyto nejdůležitější faktory patří zejména - tvar půdního kopečku, rozdílná expozice vzhledem k převládajícímu směru větru, orientace ke světovým stranám, rozdíly v distribuci a mocnosti sněhové pokrývky a přítomnost vegetace. Obsah vlhkosti je v těsném vztahu s chodem teplot v půdním kopečku a oba tyto faktory se vzájemně ovlivňují. Poznatky získané v praktické části bakalářské práce jsou porovnány s výsledky výzkumů půdních kopečků na různých světových lokalitách. Klíčová slova: strukturní půdy, půdní kopeček, teplotní režim, vlhkost, regelace, Keprník, Hrubý Jeseník
|
|
|
Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
5 ABSTRAKT Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd je úzce spjat s přítomností fenoménu regelace. Regelační aktivitou se obecně rozumí souhrn veškerých procesů vedoucích k střídavému mrznutí a tání vody v půdě či skalním podloží. V důsledku cyklického mrznutí a tání půdní vody dochází v půdě za určitých podmínek k řadě specifických procesů, jako je migrace půdní vody, tvorba segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Podmínky pro vývoj těchto procesů a s tím spjatých strukturních půd jsou primárně řízeny teplotním a vlhkostním režimem půdy. Předkládaná diplomová práce se na příkladu čtyř lokalit ve Vysokých Tatrách zabývá termálním a vlhkostním režimem tamních strukturních půd. Hlavními cíli práce bylo charakterizovat teplotní a vlhkostní režim strukturních půd, zhodnotit a porovnat regelační aktivitu strukturních půd v závislosti na různých hloubkách půdního profilu a různých typech strukturních půd a zhodnotit vztah půdních teplot vůči teplotám vzduchu, obsahu půdní vlhkosti a režimu vodní hladiny blízkých jezer. Dílčím cílem práce bylo posouzení vhodnosti použití metod pro stanovení regelace na základě teplotních dat. Regelační aktivita byla ve Vysokých Tatrách hodnocena ze záznamů půdních teplot a relativních vlhkostí v období 2007 - 2012 na lokalitách výskytu tříděných strukturních půd (Hincove oká,...
|
|
|
Regelace ve strukturních půdách Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Voják, Karel (oponent)
Regelace je souhrnný název pro procesy střídavého mrznutí a tání vody a roztoků obsažených v půdě či skalním podloží. S regelací je spjata řada geomorfologických a pedologických pochodů, jako je migrace půdní vody, vznik segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Předpokladem pro průběh regelačního cyklu je fázová přeměna vody, při níž dochází k důležitému jevu - uvolňování či spotřebě latentního tepla. Tento jev lze vysledovat z dat získaných teplotním měřením v půdním profilu. Pro účely studia procesu regelace jsou v předkládané bakalářské práci zkoumány lokality výskytu tříděných strukturních půd (Hincovo pleso a Lučné sedlo) a půdních kopečků (Kopské sedlo) ve Vysokých Tatrách. Hlavním cílem práce, kromě detailního popisu fyzikálně-geomorfologických procesů spojených s fázovými změnami vody ve strukturních půdách, je ve výše zmíněných lokalitách určit na základě teplotních měření ve strukturních půdách regelační cykly a jejich charakteristiky při použití různých metod stanovení regelace. Výsledky ukazují na rozdíly v průběhu regelace u jednotlivých tvarů v rámci lokalit, mezi jednotlivými lokalitami, ale i u rozdílných typů strukturních půd - tříděných a netříděných. Ve výsledcích se projevuje také odlišnost použitých metod, zejména v počtu cyklů, délce jejich trvání a délce trvání regelační sezóny....
|
|
|
Past and Present Permafrost and Active-Layer Phenomena as Indicators of Late Quaternary Environmental Changes
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Dobiński, Wojciech (oponent) ; Winkler, Stefan (oponent)
V pozdním kvartéru došlo v d̊usledku sťrídání glaciálních a interglaciálních období i stadiál̊u a interstadiál̊u k ̌cet- ným rozší̌rením a ústup̊um permafrostu, jehož výzkum je nezbytný pro pochopení vývoje p̌rírodního prosťredí v minulosti, ale poskytuje cenné informace i z hlediska jeho soǔcasné a budoucí dynamiky. Pozorování charak- teristik a forem vázaných na permafrost a ̌cinnou vrstvu jsou však stále nedostatěcná a ňekdy také zaváďející i v mnoha oblastech se soǔcasným výskytem permafrostu a mnohem méňe informací je k dispozici z region̊u, kde se permafrost nacházel v minulosti. Disertǎcní práce poskytuje ucelené informace o rozší̌rení a morfologii p̌revážňe reliktních strukturních p̊ud a kamenných ledovc̊u ve Vysokých Sudetech a Západních a Vysokých Tatrách, jež jsou nejrozší̌reňejšími formami vázanými na permafrost, které se v ťechto sťredoevropských pohǒrích severňe od Alp vyskytují. Je ukázáno, že tyto tvary reliéfu mají ťesnou vazbu na zvyšující se drsnost klimatických podmínek a ubývání vegetace sm̌erem do vyšších nadmǒrských výšek a jako takové sv̌eďcí o p̌rírodních podmínkách, které zde panovaly ke konci posled- ního glaciálu a na pǒcátku holocénu, jakož i o jejich soǔcasném stavu. Obdobné výškové trendy v morfologii struk- turních p̊ud jsou dokumentovány také pro...
|
|
|
Polohové a morfometrické charakteristiky polygonů mrazových klínů na Marsu
Žížalová, Ivana ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Brož, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá šířkovou zonací polygonů mrazových klínů na povrchu planety Mars. Je analyzovaná jejich morfologie a její změny v závislosti na marsovské šířce. Pro polohovou a morfologickou analýzu bylo využito vybraných 64 snímků z databáze polychromatické kamery HiRISE (Mars Reconnaissance Orbiter), které poměrovým způsobem pokrývají šířkové pásy Marsu. Snímky byly vizuálně analyzovány pomocí programu HiView. V prostředí ArcMap bylo dále vektorizováno celkem 258 areálů (o celkové ploše 1184 km2 ) s vyvinutými polygony mrazových klínů, z nichž bylo celkem 1036 polygonů mrazových klínů vektorizováno. Polygony mrazových klínů byly nalezeny ve všech sledovaných pásech, což dokazuje všudypřítomnost výskytu permafrostu. Ukázalo se, že nejvíce mrazových klínů je vyvinutých v pásech ±60ř a 45ř. V těchto pásech se vyskytují i největší polygony a zároveň i pravděpodobně nejhlubší polygony mrazových klínů (jejich průměrná délka se pohybuje v rozmezí 42,1 - 73,6 m). Nejmenší polygony mrazových klínů (průměrná délka 7,7 m) byly naopak nalezeny v oblastech kolem rovníku. "Nadmořská výška" nemá na rozšíření polygonů mrazových klínů na Marsu vliv, nicméně na morfologii mrazových klínů ano. Nejrozšířenější jsou pentagonální polygony, které se vyskytují zejména na jižní polokouli. Ty jsou pak...
|
|
|
Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
5 ABSTRAKT Teplotní a vlhkostní režim strukturních půd je úzce spjat s přítomností fenoménu regelace. Regelační aktivitou se obecně rozumí souhrn veškerých procesů vedoucích k střídavému mrznutí a tání vody v půdě či skalním podloží. V důsledku cyklického mrznutí a tání půdní vody dochází v půdě za určitých podmínek k řadě specifických procesů, jako je migrace půdní vody, tvorba segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Podmínky pro vývoj těchto procesů a s tím spjatých strukturních půd jsou primárně řízeny teplotním a vlhkostním režimem půdy. Předkládaná diplomová práce se na příkladu čtyř lokalit ve Vysokých Tatrách zabývá termálním a vlhkostním režimem tamních strukturních půd. Hlavními cíli práce bylo charakterizovat teplotní a vlhkostní režim strukturních půd, zhodnotit a porovnat regelační aktivitu strukturních půd v závislosti na různých hloubkách půdního profilu a různých typech strukturních půd a zhodnotit vztah půdních teplot vůči teplotám vzduchu, obsahu půdní vlhkosti a režimu vodní hladiny blízkých jezer. Dílčím cílem práce bylo posouzení vhodnosti použití metod pro stanovení regelace na základě teplotních dat. Regelační aktivita byla ve Vysokých Tatrách hodnocena ze záznamů půdních teplot a relativních vlhkostí v období 2007 - 2012 na lokalitách výskytu tříděných strukturních půd (Hincove oká,...
|
|
|
Rozpoznávání a klasifikace polygonálních struktur mrazových klínů z dat DPZ
Kříž, Jan ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Rozpoznávání a klasifikace polygonálních struktur mrazových klínů z dat DPZ Abstrakt Hlavním cílem práce je ověření možnosti použití objektové klasifikace při identifikaci polygonálních struktur mrazových klínů a nalezení obecné metodiky klasifikace. V práci je porovnáván objektový přístup s přístupem pixelovým. V práci byly připraveny klasifikační báze OBIA pro tři snímky senzoru HiRISE z lokalit polygonálních struktur na Marsu a byl vytvořen obecný postup pro tvorbu takovýchto klasifikačních bází. Jako referenční data jsou použity polygony manuálně vektorizované podle postupů běžných v geomorfologickém výzkumu. V případě všech tří lokalit byl výsledek objektové klasifikace přesnější oproti pixelové klasifikaci, která poskytla relevantní výsledky pouze v případě jedné lokality. Dalším cílem práce je automatizace procesu získání informace o morfometrických charakteristikách polygonů a následná klasifikace polygonů podle těchto charakteristik. V rámci této automatizace byly navrženy postupy tvorby polygonové sítě a stanoveny doporučené parametry algoritmů, z kterých se postup skládá. Tyto postupy byly realizovány díky vytvořeným nástrojům ("toolboxům") pro software ArcGIS, které jsou jedním z výstupů této práce. Klíčová slova: strukturní půdy, mrazové polygony, DPZ, OBIA, HiRISE
|
|
|
Rozšíření a morfologie polygonálních sítí pseudomorfóz mrazových a ledových klínů na území ČR
Vohradský, Lukáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Ledové a mrazové klíny jsou geomorfologickým jevem, který je přímo vázán na periglaciální prostředí a permafrost (Murton, 2007). Přítomnost permafrostu v pleistocénu na území České republiky přímo dokazují polygonální sítě pseudomorfóz po ledových a mrazových klínech (Czudek, 2005), které jsou zřetelně viditelné na některých DPZ snímcích. Mimo jiné mohou tyto polygonální sítě pseudomorfóz být použity jako indikátory paleoenviromentálních podmínek pro období, ve kterém jejich recentní formy vznikaly a vyvíjely se (French, 2007). A dále i pro dobu, kdy byly sekundárně vyplňovány (Sekyra, 1958). Předkládaná práce se zabývá rozšířením a morfologií polygonálních sítí pseudomorfóz ledových a mrazových klínů, které se na území ČR utvářely na konci pleistocénu a začátku holocénu. Analýza rozšíření polygonální sítí pseudomorfóz byla provedena na volně dostupných DPZ snímcích s pomocí aplikace GoogleEarth Pro (Google, Inc., 2011). Tímto způsobem bylo nalezeno 629 lokalit s potenciálním výskytem pseudomorfóz, z nichž u 49 lokalit byla provedena morfometrická analýza polygonálních sítí a reliéfu, k němuž přísluší. Statisticky bylo prokázáno, že se popsané polygonální sítě pseudomorfóz ledových a mrazových klínů na území ČR nacházejí zpravidla na nekonsolidovaných písčitých nebo štěrkových substrátech říčních teras...
|
|
|
Regelace ve strukturních půdách Vysokých Tater
Pechačová, Blanka ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Voják, Karel (oponent)
Regelace je souhrnný název pro procesy střídavého mrznutí a tání vody a roztoků obsažených v půdě či skalním podloží. S regelací je spjata řada geomorfologických a pedologických pochodů, jako je migrace půdní vody, vznik segregačního ledu či mrazové vzdouvání. Předpokladem pro průběh regelačního cyklu je fázová přeměna vody, při níž dochází k důležitému jevu - uvolňování či spotřebě latentního tepla. Tento jev lze vysledovat z dat získaných teplotním měřením v půdním profilu. Pro účely studia procesu regelace jsou v předkládané bakalářské práci zkoumány lokality výskytu tříděných strukturních půd (Hincovo pleso a Lučné sedlo) a půdních kopečků (Kopské sedlo) ve Vysokých Tatrách. Hlavním cílem práce, kromě detailního popisu fyzikálně-geomorfologických procesů spojených s fázovými změnami vody ve strukturních půdách, je ve výše zmíněných lokalitách určit na základě teplotních měření ve strukturních půdách regelační cykly a jejich charakteristiky při použití různých metod stanovení regelace. Výsledky ukazují na rozdíly v průběhu regelace u jednotlivých tvarů v rámci lokalit, mezi jednotlivými lokalitami, ale i u rozdílných typů strukturních půd - tříděných a netříděných. Ve výsledcích se projevuje také odlišnost použitých metod, zejména v počtu cyklů, délce jejich trvání a délce trvání regelační sezóny....
|
host ::
RSS.